Realita se protnula se snovým, i když tentokrát trochu ostřejším, divadelním světem. Laureáti ankety Trenér roku si šli v neděli večer pro ceny přímo na jeviště Dejvického divadla. Petr Lacina, kouč judisty Lukáše Krpálka, v rámci show porazil v páce herce Hynka Čermáka. Ivan Trojan žongloval s basketbalovými míči a tlačil se do basketbalové reprezentace.
Díky triumfu Lukáše Krpálka na tokijské olympiádě získal Petr Lacina ocenění pro Trenéra roku individuálních sportů a ke svému překvapení se z ničeho nic ocitl na prknech Dejvického divadla u stolu proti Hynkovi Čermákovi s drsnou tváří vrahouna Garyho z představení Ucpanej systém, jež nastiňuje atmosféru rázovité skotské hospody nepřetržitým proudem delikátně vybíraných vulgarit.
„Některé pasáže byly samozřejmě ostřejší. Nicméně jsem si trošičku vybavil své mládí, vzhledem k chování i slovníku, nebylo to pro mě nic nového,“ usmíval se Lacina. „Ten šok při předání toho ocenění, to jsem absolutně nečekal, nějak se to musel zvládnout.“
Vyhlášení ankety Trenér roku, kterého volí členové Unie profesionálních trenérů, tentokrát probíhala těsně po představení, na které se běžně jen těžko dají sehnat lístky. Lacina musel zvládnout improvizovanou scénku, v níž po krátké výměně replik porazil Hynka Čermáka alias Garyho v páce.
„Nestihl jsem přemýšlet, prostě jsem si tam sednul a rovnou to začalo. Neměl jsem prostor na nic a musel jsem hrát. Představoval jsem si tam svého kamaráda, v podobném stylu se někdy špičkujeme, tak jsem se snažil to napodobit,“ líčil Lacina, jenž odborným pohledem posoudil i divadelní bitku Ivana Trojana s Václavem Neužilem. „Já jsem dělal i filmového kaskadéra, judisté jsou většinou na ty bitky využíváni. Je to trošku profesionální deformace, cítil jsem, že by tam šel udělat chvat.“
Lacina vyhrál odbornou anketu už potřetí díky společným úspěchům s Lukášem Krpálkem. Za rok 2016 to bylo díky zlaté olympijské medaili z Ria, za rok 2019 pak díky titulu mistra světa v těžké váze.
Trenérem roku za kolektivní sporty se stal kouč basketbalové reprezentace Ronen Ginzburg. Tomu na jevišti blahopřál nadšený basketbalista Ivan Trojan, který se v nadsázce snažil prosadit do týmu pro zářijové mistrovství Evropy. S přítomným kapitánem Tomášem Satoranským si střihnul soutěž v míčových dovednostech, během nichž třeba žongloval s třemi balony.
„Rozehrávače máme, mohl byste být náhradník,“ oznámil mu rozesmátý Ginzburg.
Dalším hrdinou večera byl hokejový světový šampion z roku 1972 Jan Klapáč, jenž byl v kategorii Objevitel roku oceněn za to, že stál u zrodu kariéru své vnučky Ester Ledecké. Trojnásobná olympijská šampionka pak dědečkovi na podiu asistovala.
„Upřímně jsem se trochu vrátila do svého dětství, kdy jsem s tátou v divadle trávila většinu času, pořád jsem byla někde v zákulisí a motala se někde kolem herců. Celý ten sbor byl hrozně fajn, jsem ráda, že jsem mohla být blíž k nim,“ pochvalovala si Ledecká, která na závěr představení nadšeně tleskala vestoje. „To dělám pokaždé, když se mi to líbí. Myslím, že to k divadlu patří. Nemám ráda lidi, co čekají, než vstane první řada. Já vstanu, když se mi to líbí.“
Do Síně slávy byli oficiálně přijati Rudolf Černý, Zdeněk Sláma, Petr Topiarz a Svatopluk Žáček.
